Geist z EurActiv: Dohoda z Bruselu je výhodná, ale peníze jisté nejsou

Více než 40 miliard eur z evropských zdrojů, které bude moci na základě dohody z červencového bruselského summitu Slovensko v následujících letech využít k překonání krize a nastartování ekonomiky, znamená podle Radovana Geista z euractiv.sk velký úspěch.

„Netvrdím, že to bylo pro geniální vyjednávací schopnosti, myslím si, že už původní návrh byl shodou různých okolností k Slovensku velmi štědrý. A slovenská delegace nic nezkazila,“ řekl Geist v Tablet.TV.

„Bylo velmi správné, že jsme se nespojovali s tvrdou kritikou z Maďarska a Polska. Hledali jsme si spojence jinak a svou výhodnou pozici jsme dokázali udržet,“ řekl Geist s tím, že solidní byla i příprava naší pozice na summit ze strany ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí.

Zároveň upozornil, že reálné čerpání peněz tentokrát nebude podmíněno pouze schopností předkládat životaschopné projekty, podmínkou čerpání některých zdrojů bude i dodržování zásad právního státu.

Politika je podle něj mimo jiné soubojem narativní a vždy je možné tvrdit, že se mělo dosáhnout více.

Pravdou je podle Geista i to, že výsledná částka 40 miliard eur má různé složky, od dočerpání zdrojů z aktuálního programového období přes peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu až po zdroje z fondu obnovy, z nichž jen část jsou granty a část návratné půjčky.

Původní návrh podle něj mluvil o tom, že fond obnovy určený speciálně na sanaci důsledků koronakrízy má obsahovat celkem půl miliardy eur na granty a 250 milionů na půjčky.

Nakonec půjde na granty 390 milionů eur a zbytek z celkové částky 750 milionů budou půjčky. Částka, kterou spolu tvoří fond obnovy a příští sedmiletý rozpočet, představuje rekordních 1,82 bilionu eur.

Na rozdíl od standardního sedmiletého rozpočtu, který je financován dominantně z příspěvků členských zemí fond obnovy jsou půjčené peníze, které Evropská unie garantuje svým rozpočtem.

Fond obnovy bude flexibilnější než klasický sedmiletý rozpočet a bude jej možné čerpat rychleji. Na druhé straně může být kontrolován ještě přísnější než klasické eurofondy. Pokud bude mít některý členský stát problémy s dodržováním zásad právního státu, může v konečném důsledku o zdroje přijít.

„Slovensko bude muset do října napsat plán reforem, který bude vycházet z doporučení Evropské komise, takzvaný plán obnovy,“ upozornil Geist. Dodal, že v prvních letech by se Slovensko mělo snažit vyčerpat z fondu obnovy více než průměrnou částku, pokud chce pomoci své ekonomice překonat krizi.

„Plán obnovy bude muset schválit Evropská komise a kvalifikovanou většinou všechny členské země. Není tam speciální mechanismus, který by říkal, že pokud nebojujete proti korupci, peníze se zastaví. Ale boj proti korupci zřejmě bude jednou z podmínek a pokud na problémy upozorní některý členský stát, peníze se pozastaví, bude se tím hlouběji zabývat Evropská komise av konečném důsledku to skončí na stole představitelů členských zemí, „vysvětluje Geist.

„Tento mechanismus není automatický, ale v dnešní atmosféře v Evropské unii bude ze strany zemí jako Holandsko velký tlak na to, aby zejména v případě těchto protikrizových fondů byly minimalizovány všechny pochybnosti. Neboť je to politicky výbušná otázka i pro ně,“ uzavřel.