Ambicí ministerstva financí (MF) je využít evropské zdroje, které se podařilo vyjednat v Bruselu, na opatření, která posunou krajinu vpřed zásadním způsobem.
„Během vyjednávání jsme apelovali na omezení byrokratické zátěže spojené s čerpáním zdrojů z fondu obnovy. Ve srovnání s tzv. Klasickými eurofondy bude čerpání zjednodušené a tyto změny vycházejí přímo ze samotného návrhu fondu obnovy. Cílem je také zefektivnit veřejné zakázky, připravit menší množství větších projektů av co největší míře snížit administrativní náročnost procesů, „uvedl v reakci pro TASR tiskový odbor resortu.
Nástavba VFR na roky 2021 až 2027 ve formě fondu obnovy představuje pro Slovensko alokaci ve výši 7,5 miliardy eur. Na čerpání těchto prostředků je třeba, aby každá členská země Evropské unie (EU) vypracovala a předala Evropské komisi (EK) Národní plán obnovy a odolnosti.
„Tento plán bude obsahovat soubor reforem a investic potřebných na obnovu a posílení odolnosti Slovenska. MF SR příslušnému při přípravě plánu na Slovensku,“ doplnilo ministerstvo.
První předběžný návrh plánu reforem a investic může Slovensko poslat Komisi do 15. října spolu s Návrhem rozpočtového plánu na rok 2021.
Následně bude finální plán obnovy předložený Komisi v rámci Národního programu reforem do 30. dubna 2021. Evropská komise bude mít dva měsíce na posouzení a schválení tohoto plánu. Slovensko až následně bude moci začít provádět reformy a investice.
„Seznam projektů reforem a investic je aktuálně vytvářen pod vedením MF SR, avšak za úzké spolupráce s ostatními zainteresovanými resorty. Při procesu implementace samotných reforem a investic budou hrát klíčovou roli všechny relevantní resorty,“ jasnější ministerstvo.
Navrhované reformy a investice musí vycházet ze specifických doporučení pro země, které každoročně vydává EK.
„Navrhované oblasti pro financování zohledňují priority Slovenska identifikovány také v národním programu reforem a opatření z programového prohlášení vlády. Zároveň reformy a investice musí splňovat několik dalších kritérií, včetně podpory přechodu na zelenou a digitální ekonomiku. EK bude také posuzovat dlouhodobý vliv na posilování růstového potenciálu země, tvorbu pracovních míst a ekonomické či sociální odolnosti, „doplnilo ministerstvo.
Hlavní prioritou pro Slovensko je podle resortu financí oblast vzdělávání a školství, zdravotnictví, trh práce, kvalita veřejné správy a doprava, přičemž klimatická a digitální oblast bude vnímána průřezově.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.